FK Rudná – FK Olympie Zdice 0:1 (0:0)

V sobotu 8. 9. 2018 nás na domácím hřišti čekal souboj s nováčkem ze Zdic. Hosté taktéž vyhráli první dvě kola, ale my jsme chtěli doma zvítězit a soupeře v tabulce předskočit. Pár omluvenek dorazilo a bylo to znát, hlavně na síle lavičky. Úvod zápasu byl zcela v naší režii. Zdice nebyly schopné delšího držení míče a hrálo se především na jejich polovině. I tak jsme si museli dávat dobrý pozor na oba jejich útočníky, kterým se dlouhodobě střelecky daří a umí přidržet míč i přesně zakončit. Ve 12. minutě přišly naše největší šance. Nejprve zahrával PVK Houha. Po jeho střele se míč odrazil k úplně volnému Másílkovi, ale ten dokázal z jasné šance jen nastřelit brankáře. Z následujícího rohového kupu zase hlavičkoval, nikým neatakovaný Samko těsně vedle. Další příležitost měl opět Másílko, když dostal přihrávku do vápna, ale bohužel ho zradilo zpracování. Ještě jsme zahrávali několik nebezpečných rohových kopů, ale míč jsme do branky nedotlačili. Hosté zahrozili vážněji jen jednou, když na zadní tyči hlavičkoval Krůta, jen do náruče našeho brankáře. Jinak si naše obrana počínala důrazně a uskákala i několik rohů, které měl soupeř. Poločas skončil bohužel přes naše vyložené šance bez branek!
Věřil jsem, že ve druhé půli budeme v nátlakové hře pokračovat, ale hosté o půli zmobilizovali síly a už nás moc hrát nenechali. Bojovalo se teď uprostřed hřiště a my více chybovali při rozehrávce. V 58. minutě jsme prohráli na půlce osobní souboj a míč se dostal po pár přihrávkách až ke Krůtovi. Ten z hranice vápna napřáhl a jeho střela, která by asi šla mimo, byla nešťastně tečována a zapadla přesně k tyči, 0:1! Od této chvíle hosté ještě více zvýšili bojovnost a nasazení. Působili hodně kompaktním dojmem. My se naopak postupně dostávali do křeče. Čím dál více jsme se uchylovali jen k nákopům a hráli jsme na náhodu. Musel jsem během zápasu dvakrát nuceně střídat a do hry se tak dostali i naši mlaďasové. Přes jejich snahu, za kterou jsme rádi, bylo znát, že takový zápas ještě nehráli. Jak jsme postupně hru více otvírali, tak hosté měli možnost chodit do smrtících brejků. Naštěstí ani jeden ze tří, které měli skončit brankou, hosté nedokázali proměnit. Neprosadil se ani znovu Krůta, který z PVK trefil jen tyč. Naše naděje i přes hurá styl stále žila. I my trefili Másílkem tyč, ale šlo o střelu z takového úhlu, že gólem to skončit nemohlo. Posledních pět minut se nám sice podařilo hosty zatlačit a zahrávali jsme zase několik rohů, ale míč jsme do branky nedokázali docpat. Po dvou minutách nastavení se ozval závěrečný hvizd a my letos poprvé odešli poraženi. Tahle porážka mě mrzí moc, protože zápas to byl ze všech dosavadních nejhratelnější!!! Paradoxně jsme vyhráli dvě kola, která na vítězství nebyla a to, co jsme vyhrát jednoznačně měli, se vyhrát nepodařilo.