Vestec - Rudná 11:17

Ač je Vestec v tabulce "až" na čtvrtém místě,  jeví se mi, že pro nás je to bezkonkurenčně nejtěžší soupeř ve skupině. Na podzím jsme u nich vyhráli 16:9 a dnes jsme dosáhli skóre 17:11. Na druhou stranu si dovolím tvrdit, že alespoň polovinu hry to bylo znatelně lepší než při letošním prvním jarním mistráku s Lety. Stále jsme však velmi náchylní k tomu, že si necháme od soupeře vnutit jeho styl hry a snadno zapomínáme na to, co se nás trenéři snaží celou dobu učit. Tedy, že za každé situace a "v každém počasí" se snažíme hrát kombinační, oku lahodící fotbal. A to i v případě, kdy zrovna nevyhráváme. Mnohokráte jsme se už totiž na vlastní kůži přesvědčili, že styl "já si vezmu míč, projdu s ním přes celé hřiště, dám gól a zachráním vše sám" v takové situaci rozhodně nepomáhá. Zřejmě asi kvůli tomu, že fotbal je týmová hra. Tedy proti jednomu, byť sebelepšímu hráči, při této filozofii stojí několik protihráčů a vždycky se najde nějaká ta noha, která míč ukopne do autu.

Ale konec mentorování. Prostě spolupracujme, nahrávejme si, mějme radost ze hry. Umíme to. Jen si musíme vzpomenout.