Mšeno 2016 - den třetí

Další den je za námi. Starší žáci začali jako vždy předsnídaňovou rozcvičkou na stadiónu. Mladší žáci sice byli připravení také, ale trenér nikde. Taky to dostal pěkně sežrat. Po snídani jsme ale pochopili, proč jsme ráno neběhali. Na tréninkovém hřišti jsme dostali pěkně do těla a velmi rádi jsme uvítali možnost naskákat do zdejšího bazénu. Konečně oběd (gulášová polévka a super sekačka s br. kaší). Teď si krásně odfouknem a pak půjdeme na koupák. No jo, ale poledňák zkrácený o hodinu a to vedro = protest. My nechcem na koupaliště (a to ještě netušíme co nás tam čeká).

Po krátkém, ale zato nekompromisním "pohovoru" s vedením vyrážíme směr koupaliště. Snažíme se cestu natáhnout co to jde, ale je nám to prdlačku platné. Jsme tu, voda má svých 16°, ale lidí je tu o 1000% víc než v sobotu. Zřejmě jediné koupaliště v kraji  a všichni mají dovolenou .

Jo jdem na to. Starší žáci lámou rekordy. 20x bazén je fakt dost. No jo, ale potom ještě posilovačka = jsme na pokraji sil. Zbytek dětí se táže trenérů s úsměvem na rtech. Zase jeden bazén? No jasně, zní odpověď. Pohoda, jdem na to a pak zablbnem. Jenže ouha, i my musíme plavat 10 bazénů (ale jen na šířku). Fakt záhul. Hurá máme to, jdeme se převléknout a půjdeme zpět (to si ale jen myslíme). Jenže nám nikdo neřekl, ať se oblékáme = problém. Těch 5 jedinců zažívá barevnou hudbu jako na vojně. V rekordně krátkém čase zpět do plavek a dalších 10 šířek. No to ale už nepůjdeme trénovat, nese se houfně z  našich řad. Zase marně. Sotva oschneme a znovu do vody. No to si asi dělaj srandu nééééé. To nám  jako nemůžete říct rovnou, co ještě bude. Sotva se prohřejem a zase jdem do mrazáku . Ale naštěstí jen na "závod" v plavání pod vodou. 

Vloni se zde jeden trenér sice mále utopil, ale přeplaval šířku pod vodou = to je výzva. Několik pokusů už už vypadalo, že to také zvládneme. Ale rekord zůstává nepokořen. Jenže na startu jsou ještě borci, kteří to už v loni málem zvládli anebo jsme je neviděli plavat. Štěpa mazácky zvládne skok a už plave a plave a plave. Asi bude diskvalifikovaný, když se pořád pod vodou blíží k druhé straně. Né, ten musí mýt snad žábry, zní z ostatního osazenstva. A plave a plave. Dotýká se druhého břehu. Je to jasný borec. A plave a plave. Ano, on doopravdy zvládl i otočku pod vodou a vrací se zpět. Naštěstí jen tak 3 metry.  Z bazénu trčí ruka pevně sevřená v pěst na jasné znamení toho, kdo je tady šampión. Výraz ve tváři byl nepopsatelně šťastný. Jo je to tady. Kdo dá víc ? I když se trenéři snaží plavce přemluvit, že je vlastně o kousek horší, protože se vracel tak to na Štěpu neplatí . Jo ale na startu je ještě Páťa. Ano, ten nejmladší z celé party. A ...... co on? Také plave dobře. Je dost hluboko a snad dá i celou šířku. Jo on to dal a za obrat pod vodou by bral body i v RIU (pod olympijskými kruhy). Rekord je v ohrožení. A je to tady Páťa ho o celý 1,5 m překonává.  Je to náš Pfelps. 

Po tomto krásném a nervy drásajícím závodě se už konečně přesouváme zpět do našeho týdenního azylu. Cestou si dáme zmrzku (i když je cukrárna v pondělí zavřená, tak my máme točenou vanilkovou ). Jo to už půjdem na véču a pak si budem moci něco zahrát. Zase nic. Starší žáci budou v sezóně hrát systém 10 + 1 a chtějí to zkusit. Kde vzít soupeře? No kde? Je nás tu dost, né? Takže jsme si před večeří (zapečené těstoviny) stihli ještě zahrát všichni fotbal na celé hřiště. Teď už jsme ale doopravdy dost unavení, takže půjdeme spát. Co nás čeká zítra???? Uvidíme.

Napsal: Jan Brychnáč